Koupě dovezeného auta je riziková hlavně kvůli možnosti manipulace s kilometry ze strany překupníků. Poměrně dost lidí proto volí jiný postup: v zahraničí si auto sami vyberou a pak se pro ně – nejčastěji do Německa – vydají osobně.

Zákazníci do Německa vyrážejí většinou v doprovodu jazykově vybaveného experta, který ví, co všechno je nutné zařídit.

„Auta bývala v Německu vždycky lépe servisovaná a dalo se tam lépe vybírat, ale donedávna bývala dražší než v Česku. Teď se situace obrací. Výhodněji tam lze podle našich zkušeností koupit většinu modelů od Fordu, některé modely od VW, například passat či golf a mnoho jiných. Naopak škodovky včetně populární octavie jsou v Německu suverénně dražší než v ČR, srovnatelná auta často i o 20 až 30 procent,“ říká Aleš Zich z firmy AZ Consulting, která se zabývá poradenstvím při nákupu ojetin i jejich individuálním dovozem.

Stojí za tím posilování české měny až o dvě koruny za jedno euro, takže za auto v ceně 15 tisíc eur dáte o 30 tisíc korun méně, což pokryje náklady na cestu. „K ceně ojetiny za hranicemi je totiž třeba připočítat náklady na dovoz do Česka a přihlášení do registru vozidel. To vše vás při dovozu vlastními silami vyjde nejméně na 12 tisíc korun. Při asistovaném nebo zprostředkovaném dovozu zaplatíte 35 až 40 tisíc korun,“ říká Zich.

Většina lidí jede s odborníkem jeho autem a zpátky se vrací už koupeným vozem, je však možné vyrazit i s půjčeným přívěsným vozíkem určeným pro převoz aut (půjčovné 700 – 1000 Kč/den). Pak také není potřeba vyřizovat převozní značky a pojištění (více v boxu).

Záleží, kde kupujete

I v Německu je třeba být obezřetný. „Skutečný počet najetých kilometrů většinou uvádějí v kvalitních bazarech, nejlépe u dealerství nových vozů nebo ve velkých autohausech provozovaných Němci. Kilometry se stáčejí a další menší či větší podfuky se dělají spíše v menších prodejnách ojetin, které nepřísluší k žádné značce. Na druhou stranu u nich bývají ojetiny o něco levnější,“ říká Aleš Zich s tím, že také u značkových dealerů je třeba všechno důkladně prověřit. „I s nimi mám několik negativních zkušeností.“

I v Německu vám totiž leckdy mohou menší vady zatajit, občas spoléhají na to, že se nebudete chtít vracet domů s prázdnou. „Všechny detaily včetně servisní historie proto zjistěte od prodejce předem. Pokud nemají co skrývat, nedělávají s tím problémy. Abyste nepromarnili čas a peníze, je také lepší vytipovat si pro jistotu poblíž vyhlédnutého vozu nějakého náhradníka,“ radí Zich.

Důležitá je i zdánlivá maličkost – jak auto zaplatit. Podle zákona totiž není možné platit v hotovosti více než 10 tisíc eur a mnozí prodejci hotovost neakceptují vůbec. „Předem ale peníze neposílejte. Spíše si zařiďte možnost bleskového převodu z vaší banky přes mobilní telefon, peníze bývají na účtu za několik minut,“ radí Zich.